Camp 2026
01.08. – 07.08.
⋅ Summercamp for kids ⋅ Kindersommerlager ⋅ Letní tábor pro děti ⋅
Pohled zpět
Wolfsky Tabor 2026 začal letní oslavou ve vesnici hned v den příjezdu. Jako vždy bylo spousta jídla, hrála coverová kapela, létaly papírové vlaštovky a byly k dispozici další výtvarné aktivity.
Následující den jsme začali trochou jógy, teplou ovesnou kaší a rozdělili jsme si různé úkoly. Mimo jiné tentokrát vznikla stavební skupina chlapců a dívek, která během jediného dne dokázala postavit hoblovanou a broušenou dřevěnou plošinu v nejvyšší řemeslné kvalitě pro pohodlné sprchování. Novou umývárnu mohli po zbytek tábora využívat všichni. Kromě toho bylo třeba proklestit cesty, jako vždy připravit jídlo a nasbírat bylinky.
V pondělí dopoledne jsme absolvovali prohlídku nedalekého aktivního lomu. Šéf nám ukázal obrovské pily, které dokážou řezat žulové bloky poté, co byly vyraženy z lomu, a také sklad s hotovými dlažebními kostkami, žulovými deskami, obrubníky atd. Zvědavé děti mohly klást otázky a každý si mohl odnést kamínek na památku. Od poledne už bylo velmi horko, takže chladná vodní meloun a ledově vychlazená pramenitá voda přišly velmi vhod. Po večeři a krátké přeháňce byla teplota ideální pro naši krátkou procházku do sousední vesnice, kde si děti mohly koupit zmrzlinu.
Následující dva dny bylo s teplotou 37 °C tak horko, že jsme všichni byli vděční a rádi, že jsme je mohli strávit u jezera u lomu. Kaya nám tam přinesla čerstvý meloun, namazané chleby s humusem, arašídovou pomazánkou nebo máslem a nejrůznější občerstvení. Posilnění potřebovaly děti, které strávily prakticky celé odpoledne ve vodě, lezly po plovoucím kmeni nebo zažívaly další dobrodružství. Děti si osvěžení z jezera odnesly s sebou do tábora, kde večer ještě hrály volejbal v kruhu, zpívaly u táboráku a opékaly chléb na klacku. Na chléb na klacku nám mlýn Rätze-Mühle daroval kvalitní emmerovou a jednozrnnou mouku, což výrazně vylepšilo chuť chleba. Jedno těsto bylo smícháno s cibulí a bylinkami ze zahrady, takže chutnalo jako pizza, druhé bylo tradiční.
V úterý večer se díky příznivému počasí naskytla starším účastníkům příležitost strávit noc o samotě v lese při hledání vize. Po mírném večeru se zajímavě kolem třetí hodiny v noci na asi hodinu zvedl teplý, ale suchý bouřkový vítr, jakého se tak silného jen málokdy zažije. Přesto všichni hledači vize statečně zůstali sami v lese a následujícího rána byli k snídani svoláni pomocí pravého rohu a pátracího týmu.
Ve středu večer se konečně konala i honba za pokladem, kterou zorganizovaly dvě dlouholeté účastnice a která trvala až do soumraku, s nejrůznějšími hrami, úkoly ve třech různých jazycích a na závěr sladkým pokladem.
Ve čtvrtek se příjemně ochladilo, což bylo ideální pro návštěvu statku ve vesnici, kde si děti mohly dokonce zajezdit na koni. Chovají tam mimo jiné kozy a vlčí psy (česko-slovenský ovčák). Po obědě jsme čekali na autobus do Horažďovic, který však během prázdnin nejezdil, a tak jsme se museli svézt až dalším autobusem. V tomto městečku si děti mohly vybrat, zda půjdou s námi do muzea, nebo si samy prozkoumají okolí. Večer se protáhl až do noci s písničkami u táboráku a dvěma kytarami.
V den odjezdu se všichni dobře vyspali. Bylo krásné sledovat, jak se z mnoha malých skupinek na začátku tábora postupem času vytvořila jedna velká společnost. Vždy se moc těšíme, až se s vámi všemi zase uvidíme! Aloha, přátelé!
Rückblick
Wolfsky Tabor 2026 begann am Anreisetag mit dem Sommerfest im Dorf. Es gab wie immer viel zu Essen, eine Coverband, Papierflieger und andere Bastelsachen.
Den folgenden Tag begannen wir mit etwas Yoga, warmen Porridge und es wurden verschiedene Dienste eingeteilt. U.a. gab es diesmal eine Baugruppe aus Jungs und Mädchen, welche es innerhalb eines Tages geschafft hat eine gehobelte und geschliffene Holzplattform in bester Handwerksqualität für ein sauberes Duscherlebnis zu bauen. Der neue Waschraum konnte für den Rest des Camps von allen genutzt werden. Daneben gab es noch Wege freizuschneiden, wie immer Essen vorzubereiten und Kräuter zu sammeln.
Am Montag hatten wir vormittags eine Führung im nahgelegenen aktiven Steinbruch. Der Chef zeigte uns die riesigen Sägen, welche Granitblöcke sägen können, nachdem sie aus der Grube herausgesprengt wurden, sowie auch den Lagerplatz mit den fertigen Pflastersteinen, Granitplatten, Bordsteinen usw. Interssierte Kinder konnten noch Fragen stellen und jeder durfte sich ein Souvenirstein mitnehmen. Ab Mittag wurde es schon sehr heiß, da kam die kühle Wassermelone und eisgekühltes Quellwasser sehr gelegen. Nach dem Abendessen und einem kleinen Regenschauer war die Temperatur optimal für unsere Kurzwanderung ins nächste Dorf, wo sich die Kinder ein Eis kaufen konnten.
Die zwei drauffolgenden Tage wurden mit 37° dann so heiß, dass wir alle dankbar und froh waren, die Tage am Steinbruchsee zu verbringen. Kaya brauchte uns dorthin frische Wassermelone, geschmierte Brote mit Humus, Erdnusmuß oder Butter und allerlei Snacks. Die Stärkung brauchten die Kinder auch, die quasi den ganzen Nachmittag im Wasser waren, auf dem schwimmenden Baumstamm kletterten oder andere Abenteuer erlebten. Die Erfrischung nahmen die Kinder mit ins Camp, wo sie abends noch im Kreis Volleybal spielten, am Lagerfeuer sangen und Stockbrot drehten. Für das Stockbrot spendete die Rätze-Mühle uns hochwertiges Emmer- und Einkornmehl, was das Stockbrot geschmacklich deutlich aufwertete. Ein Teig wurde mit Zwiebeln und Kräutern angemischt, so dass er nach Pizza schmeckte, der andere war traditionell.
Am Dienstag Abend bot sich vom Wetter her für die älteren Teilnehmer die Nacht allein im Wald zur Visionssuche an. Nach dem milden Abend kam interessanterweise nachts gegen 3 Uhr etwa eine Stunde lang ein warmer, aber trockener Sturmwind auf, wie man ihn so heftig nur selten hat. Nichtdestotrotz blieben alle Visionssucher tapfer allein im Wald und wurden am nächsten Morgen mit einem echten Horn und einem Suchtrupp zum Frühstück gerufen.
Am Mittwoch Abend gab es endlich auch die Schatzsuche, die von zwei langjährigen Teilnehmerinnen organisiert wurde und bis in die Abenddämmerung ging, mit allerlei Spielen, Herausforderungen in drei verschiedenen Srachen und am Ende einen süßen Schatz.
Am Donnerstag kühlte es sich angenehm ab, gut geeignet für den Hofbesuch im Dorf, wo die Kinder sogar reiten durften. Es gibt dort u.a. Ziegen und Wolfshunde (tschechisch-slowakischer Schäferhund). Nach dem Mittagessen warteten wir auf den Bus nach Horazdovice, der allerdings in den Ferien nicht fuhr, weswegen wir den nächsten Bus nahmen. In der Kleinstadt konnten die Kinder entweder mit ins Museum gehen oder die Gegend selber erkunden. Der Abend ging noch bis in die Nacht mit Liedern am Lagerfeuer und zwei Gitarren.
Am Abreisetag schliefen sich alle gut aus. Es war schön zu sehen, wie aus den vielen kleinen Grüppchen am Anfang des Camps mit der Zeit eine große Gemeinschaft entstanden ist. Wir freuen uns immer sehr, alle wiederzusehen! Aloha Freunde!