Camp 2024
27.07. – 02.08.
⋅ Summercamp for kids ⋅ Kindersommerlager ⋅ Letní tábor pro děti ⋅
Pohled zpět
Po příjezdu v sobotu jsme večer jedli známé špagety s rajčatovou omáčkou. Stany byly postaveny rychle, ale až po zavěšení první houpací sítě.
V neděli ráno byl kvůli mírnému dešti venku v pavilonu malý bufet. Odpoledne se konala delší honba za pokladem, která zahrnovala 10 trojjazyčných indicií, z nichž většina byla ukryta na stromech a s pomocí kompasu nakonec vedla k velkému pokladu oplatek.
V pondělí jsme se v době oběda vydali autobusem do nedalekého městečka. Tam pro nás děti musely nejprve najít několik drobností v neobvyklém obchodě pro kutily, např. 12 cm široký a 1 metr dlouhý kartáč, největší servítky na salát, a “a stick with a hook on one end and a bowl at the other end”. Poté se děti mohly samy vydat na průzkum města.
V úterý jsme šli asi hodinu pěšky na autobusovou zastávku. Odtud jsme jeli autobusem k jezeru v lomu a zůstali tam až do pozdního odpoledne. Dětem se tam moc líbilo a druhý den bylo takové vedro, že jsme se rozhodli vrátit se k jezeru. Někteří se ve středu ráno vydali na pěší túru do vesnického obchodu, jiní si raději celé hodiny četli knížku v houpací síti. U jezera se o poklad spravedlivě podělili a k jídlu byl obrovský meloun. Kmen stromu ve vodě, na kterém děti skotačily, se jmenoval Antivespa, protože to bylo jediné místo, kde zaručeně nebyly vosy. Večer jsme si také na ohništi upekli chleba na klacku a zazpívali Včelka Mája.
Ve čtvrtek nás pozvala jedna vesničanka, abychom se blíž seznámili s jejími zvířaty. Má kozy, kachny, slepice, kočku, německého a československého ovčáka a dva koně, na kterých se děti mohly projet. Odpoledne se na kraji lesa střílelo z luku, dokud nás blížící se bouřka nevyzvala k úklidu. Kolem 19. hodiny se z nebe spustil liják, který promočil některé stany a ještě více houpací sítě i přes plachtu. Naši mladí hosté to vzali s humorem, tančili v dešti a nakonec se našli různá řešení pro suchou poslední noc. Pátek byl dnem loučení.
Rückblick
Nach der Anreise ab Samstag Mittag gab es zunächst vertraute Spaghetti mit Tomatensoße zu essen. Die Zelte waren schnell aufgebaut, aber erst nachdem die erste Hängematte hing.
Wegen leichtem Regen am Sonntag Morgen gab es ein kleines Büfett im Pavillon. Am Nachmittag gab es eine längere Schatzsuche, die über 10 dreisprachig verschlüsselte Hinweise, die meist versteckt an Bäumen hingen, und mit Hilfe eines Kompasses schließlich zum großen Oblatenschatz führte.
Am Montag starteten wir zum Mittag mit einem Bus in eine nahegelegene Kleinstadt. Dort mussten die Kinder zuerst ein paar Kleinigkeiten für uns in einem ungewöhnlichen Baumarkt finden, z.B. eine 12 cm breite und 1 Meter lange Bürste, das größte auffindbare Salatbesteck sowie “a stick with a hook on one end and a bowl at the other end”. Danach durften sich die Kinder allein die Stadt anschauen.
Dienstag wanderten wir etwa eine Stunde zur Bushaltestelle. Von dort aus fuhren wir mit dem Bus zum Steinbruchsee und blieben bis zum späten Nachmittag. Das hat den Kindern so gefallen und das Wetter am darauffolgenden Tag wurde so heiß, dass wir uns entschlossen noch einmal zum See zu fahren. Einige wanderten am Mittwoch morgen noch dazu zum Dorfladen, andere laßen lieber stundenlang in ihrer Hängematte ein Buch. Am See wurde dann der Schatz gerecht geteilt und es gab eine riesige Wassermelone zum essen. Der Baumstamm im Wasser, auf dem die Kinder tobten, wurde Antivespa genannt, weil es der einzige garantiert wespenfreie Ort war. Abends gab es auch Stockbrot über dem Lagerfeuer und es wurde Biene Maja gesungen.
Am Donnerstag wurden wir von einer Dorfbewohnerin eingeladen ihre Tiere kennenzulernen. Sie hat Ziegen, Enten, Hühner, eine Katze, einen deutschen und einen tschechisch-slowakischen Schäferhund sowie zwei Pferde, auf denen die Kinder reiten durften. Nachmittags gab es noch Bogenschießen am Waldrand, bis das aufziehende Gewitter zum Aufräumen drängte. Gegen 19 Uhr goss es dann wie aus Kübeln vom Himmel, so dass einige Zelte und erst recht die Hängematten trotz Tarp durchnässt wurden. Unsere jungen Gäste nahmen es mit Humor, tanzten im Regen und es fanden sich diverse Lösungen für eine trockene letzte Nacht. Der Freitag war schon der Tag des Abschieds.